Search
Home

Už se skoro ani nezdá, že žijeme v abnormální situaci, jak dlouho už tu COVID-19 je. Protože to, co zpočátku vypadalo jako dvoutýdenní záležitost, je tu již přes rok stále s námi. Doba covidová nám zasáhla do nejrůznějších aspektů života – nemůžeme se vídat s přáteli, nebo s rodinou, vycestovat na dovolenou bez omezení (nebo i vycestovat mimo okres), nakupovat v nejrůznějších obchodech, jít si zaplavat nebo na zábavu, dát si chutný pokrm v restauraci, ale i chodit do práce, najít si práci, být zaměstnán a pobírat plat v plné výši. Velké části populace teď klesly příjmy. Ovšem koho tato krize zasáhla ještě o něco výrazněji, jsou matky samoživitelky (otcové samoživitelé) a ti, co přišli z důvodu krize o zaměstnání.

A co když se tyto osoby dostaly až do tak tíživé situace, že nejsou schopny živit / platit výživné na své dítě? Na pomoc přijde zákon o náhradním výživném, který nabyde účinnosti již 1. července 2021. Stát bude poskytovat sociální dávky, tzv. náhradní výživné, na které bude mít nárok každé dítě, vůči němuž rodič neplní svou alimentační povinnost řádně a včas, tzv. nezaopatřené dítě. Výše tohoto výživného placeného státem může sahat až do 3 000,- Kč měsíčně, přičemž může být čerpána nejvíce 24krát, tedy po dobu 2 let.

„Bývalý manžel má na syna platit 6000,-Kč měsíčně. Vzhledem k jeho nynější špatné finanční situaci, kdy byl propuštěn ze svého starého zaměstnání a není schopen si najít nové, neposílá výživné buď žádné nebo jen velmi malou část, např. 500,- Kč. Jak dosáhnu na náhradní výživné?“

K tomu, aby vznikl nárok na náhradní výživné, nestačí jen skutečnost soudního rozhodnutí, které stanovilo povinnému rodiči platit určitou částku každý měsíc, a to, že tento rodič alimenty neplatí. Jsou tu ještě další podmínky, stanovené v § 3 zákona o náhradním výživném (zákon č. 588/2020 Sb.), a to zahájení exekučního řízení proti neplatícímu rodiči, který neplatí alespoň 4 měsíce tak, jak má, a trvalý pobyt dítěte na území České republiky. Řízení týkající se náhradního výživného řeší příslušná pobočka úřadu práce, které se zašle písemná žádost. Vzor této žádosti by v nejbližší době mělo uveřejnit Ministerstvo práce a sociálních věcí.

To ovšem ve svém důsledku neznamená, že je povinný rodič osvobozen od placení alimentů na své dítě. Stát veškeré náhradní výživné vynaložené na to určité dítě bude následně vymáhat na právě tomto rodiči. Větší strašák než exekuční řízení by pro neplatiče alimentů mělo být zahájení trestního řízení a s tím možné odsouzení pro trestný čin zanedbání povinné výživy. Ačkoli to pro mnohé děti znamená o něco lepší zítřky a pro mnohé rodiče o trochu méně starostí, otázkou stále zůstává, zdali ve výsledku bude stát ve vymáhání svých pohledávek vůči neplatícím rodičům povětšinou úspěšný, nebo tím naopak ještě více zatíží daňové poplatníky.